OPRAVTE MI DÍTĚ, PROSÍM!

Rozhovor se speciálním pedagogem a rodinným poradcem Zdeňkem Vilímkem.

Přihláška zde.

Málo času, vysoké nároky na výkon, rivalita – to všechno zasahuje do našeho života, do života našich rodin a do vztahů, které si vytváříme s našimi dětmi.

Zdeněk Vilímek pracuje jako speciální pedagog, lektor a rodinný poradce. Na podnět rodičů s ním v centru Akropolis připravujeme cyklus povídání Desatero rodičovského růstu.

Během své sedmnáctileté praxe se potkal s mnoha náročnými a složitými rodinnými příběhy a řešil řadu bolestivých problémů. Práci s rodinou a jejím příběhem považuje za své poslání, stejně tak jako svoji vášeň k muzice a přírodě.

Už nemůžeme popřít fakt, že klasický vzorec tradiční rodiny se změnil. Od mezigeneračních soužití až po rodiče samoživitele. Zdeňkovo motto zní: “Naše děti se rodí ve snech zítřka, do kterých my rodiče nemůžeme vstoupit ani v těch nejskrytějších snech.“

Už 22. června můžete vyzkoušet krátkou ochutnávku a průřez ze seminářů, které v příštím školním roce odstartujeme. Získáte inspiraci a návody, jak se zlepšovat a zvládat svoji rodičovskou roli tím, že budeme sdílet příběhy z praxe, zkoušet různé modelové situace a diskutovat o svých zkušenostech.

Taky jste se stokrát zařekli, že se v některých ohledech nebudete chovat tak, jak se k vám chovali vaši rodiče, že se vyvarujete chyb, které jste si uvědomili? Hledáte návody, jak opravit vaše dítě, které se najednou nedá zvládnout? Pak s námi přijďte načerpat nové podněty. Jak Zdeněk pracuje, co ho obohacuje a jak se učí si můžete přečíst v krátkém rozhovoru.

Rodinný poradce a speciální pedagog musí být většinou také vnímavý člověk. Jak pracuješ, aby tě náročná realita některých osudů nevykolejila?

Říkám tomu obousměrné učení a růst, protože každý z nás se vlastně pořád učí. Když pracuji s klientem propojuji naše zkušenosti. Usnadní mi to sdílet příběh, který poslouchám. Nechám se do něj pozvat, abych ho viděl z pohledu dítěte i rodiče. Na chvilku se s rodičem a dítětem v příběhu propojíme, abychom se poznali, pak se oddělili a začali řešit to, co je opravdu trápí.

PŘÍČINU PROBLÉMŮ ČASTO HLEDÁME KOLEM NÁS

A co v dnešní době rodiče, vlastně rodiny trápí nejvíc, s čím k tobě přicházejí?

Tak zásadním problémem je čas a obrovský tlak na výkon. Oddělit pracovní povinnosti, domácí povinnosti a pohodové chvilky pro sebe.

Dále lidé chodí s tím, že si neví rady se svým okolím, hledají v něm příčinu svých problémů, stěžují si na nepřízeň osudu, na špatné manželství, na nedostatek peněz. Chtějí například, abych jim opravil dítě, změnil nějakou páčku v jeho hlavě a ono se začalo chovat jinak.

A je možné změnit chování dítěte?

Určitě. Jen je třeba začít jinde, totiž u sebe. Dítě se jen tak opravit nedá. Rodiče občas projektují svoji frustraci a nespokojenost do svého dítěte. Projevuje se to například neúměrně vysokými nároky na něj nebo projevy občasného vzteku a agresivity. Nebo nechtějí přijmout dítě takové, jaké skutečně je a lpí na své představě. Doporučuji se podívat, která páčka se pokazila nebo nefunguje u nás samotných, v naší vlastní hlavě. Pak se můžeme vrhnout na řešení problémů ve vztazích a v rodině.

NASTAVIT SI HRANICE A DOKÁZAT SE DOHODNOUT VYŽADUJE CVIK A TRPĚLIVOST

Dostáváš se do těžkých příběhů a situací, dá se udržet nadhled a nepodlehnout emocím?

Většinou ano, ne však vždy, jsem taky jen člověk. Sdílím těžké kazuistiky se zkušenějšími z oboru – supervizory. A pak, protože těch příběhů prožívám hodně, vidím společné rysy a mohu najít obecné principy, jak ke konkrétnímu případu přistupovat. Každý člověk, stejně jako případ, je však jiný.

Co je při práci s rodinou podle tebe nejnáročnější?

Pochopit, nastavit a respektovat hranice – co je mé, co je tvé. Dohodnout se a vytvořit prostor pro svobodnou změnu postoje k sobě, druhým a okolí.

RODIČ JE NEJLEPŠÍM ODBORNÍKEM NA SVÉ DÍTĚ

A jaký postup využíváš?

Začínám s rodiči a sleduji jejich příběh. Platí, že nejlepší odborník na své dítě je rodič sám, prakticky nikdo ho nemůže znát lépe.

Pak se společně učíme sebereflexi, uvědomování si toho, co dělám správně a co je potřeba změnit. Například, jak se ovládat a neposlat s nadávkou dítě pryč (např. do svého pokoje), když emocionálně vybuchnu. Když rodič ví, co chce změnit, pak můžeme společně hledat cestu jak to změnit.

Pokud se chceme ve výchově nás samotných i našich dětí posunout, musíme nejdřív zjistit CO je špatně a teprve potom JAK to můžeme změnit. Proto připravuji právě Desatero rodičovského růstu.

VŽDYCKY EXISTUJE PROSTOR PRO NÁPRAVU SVÝCH CHYB

Co v tomto cyklu můžeš rodičům předat?

Budeme se učit nahlížet na sebe z různých úhlů, například zkusíme najít cestu jak se udržet a nevybuchnout, jak komunikovat a nastavovat si dohody. Pořád je prostor pro to učit se a napravovat chyby. Nikdy totiž není pozdě. Navíc nejlepší školou v tomto případě je sdílení vlastních zkušeností a praxe.

Za 14 dní 22.6. připravuješ v Akropolis krátkou ochutnávku, co v ní bude?

Bude to průřez témat, které budeme v příštím školním roce probírat. Jak přijmout své dítě, jak ho respektovat, jak udržovat zdravý vztah, jak ho naučit být zdravě sebevědomé a spoustu dalších aktuálních námětů. Budu sdílet příklady ze svého života, praxe, pouštět ukázky, řešit kazuistiky. Přineseme více inspirací a podnětů pro každého, kdo se chce ve své rodičovské roli vyvíjet a zlepšovat. Výstupem cyklu bude CD s náměty, jak se jako rodič v dnešní době nezbláznit.

Více informací a příhlášku najdete zde.

Děkuji za rozhovor,

Zuzana Vandame