Sophie Trenda - Francouzka s polskými kořeny

před 5 dny, 17.7.2017 Poznejte naše zahraniční dobrovolníky - 1. příběh

 „Naučila jsem se prolomit své obavy“, říká Sophie


Možná víte, že centrum Akropolis je také dobrovolnickým centrem, které hostí mladé z celé Evropy v rámci programu EVS – Evropské dobrovolnické služby. Postupně vám představíme letošní skvělou partu.

První dobrovolnice se jmenuje Sophie Trenda, 27 letá Francouzska má v Akropolis na starosti focení a videa z příměstských táborů, kromě toho vede francouzské a anglické konverzace nebo se stará o děti v miniškolce.

Jaký je její příběh?

JABLKO NEPADÁ DALEKO OD STROMU

Sophie má slovanské kořeny. Prarodiče z obou stran totiž pochází z Polska a spojuje je podobný osud. Do Francie přišli za Druhé světové války. To je možná také důvod, proč to Sophie do slovanských zemí od malička táhne. Do České republiky se vrátila podruhé.

Narodila se u německých hranic v Mozel, dětství a začátek studií pak prožila v Normandii.

OD PLASTICKÉHO UMĚNÍ K TVORBĚ VIDEÍ

Věnuje se umění. Vystudovala tzv. plastické umění v pikardském Amien. Jedná se o kresbu, sochařství, keramiku nebo také vizuální tvorbu (videa). A právě v rámci studií poprvé navštívila Prahu, konkrétně studovala na katedře výtvarného umění Pedagogické fakulty UK v rámci programu Erasmus. Stáž ale podle jejího názoru byla málo kontaktní s českou kulturou. Čas trávila spíše se spolužáky z celé Evropy.

Tvorbě videí a filmovému umění se věnovala i v návazném studiu ve Strasbourgu. Tam začala také svoji profesní kariéru, natáčela promo videa pro firmu dodávající materiál pro umělce. Chtěla ještě ale poznávát, proto se rozhodla znovu přijet do České republiky a příležitost ji zavedla do Uherského Hradiště.

PŘEKVAPENÍ I NOVÉ OBZORY

Dobrovolnické práci se Sophie nikdy nebránila, pracovala pro Týden francouzského filmu při Francouzském institutu v Praze nebo pro Mezinárodní filmový a jazzový festival v Amien.

Dnes ji najdete v centru Akropolis.

Když se s ní bavíte o dobrovolnictví přiznává, že občas se obává zklamání, proto od nových výzev nic neočekává, nechává se překvapit. Od doby, co přijela na začátku března do Uherského Hradiště má však pocit, jakoby vše zapadlo na své místo. „Možná je to osud“, dodává se smíchem.

Vřelé přijetí, skvělí lidé a jazyk, který lahodí jejímu uchu a připomíná jí dětství, kdy poslouchala dialogy svých prarodičů. To všechno na ni hodně zapůsobilo.

“Nedokážu říct, zda toto skvělé období souvisí s dobrovolnictvím a návratem do práce pak skončí. Opravdu nevím. Vím jenom to, že se tu cítím velmi dobře, že si to užívám na maximum. Díky lidem, díky prostředí, díky jazyku. Děkuji Leoně (Klementové), děkuji Alicii (kamarádka ze Španělska), děkuji Akorpolis i všem ostatním. Našla jsem si tu svoje místo.”

PROCHÁZKY, FOTKY, VIDEA

Pracuje v miniškolce a miluje anglické a francouzské konverzace, které v Akropolis vede. Umožňují jí potkávat nové lidi a vyměňovat si zkušenosti. Nyní už došlo i na to, čemu se věnovala ve svém profesním životě a tím je tvorba videí a fotografování. Její fotky najdete třeba u příměstských táborů.

A JEJÍ PONAUČENÍ:

„Jde o to prolomit strach a začít si víc věřit. Není to však jednoduché hned, chce to čas. Aspoň pro mě to tak platí,“ tvrdí sympatická Francouzka.


Zuzana Vandame

Copyright © 2014, Centrum Akropolis, Uherské Hradiště | Interní sekce | web: icard.cz