Často kladené dotazy
Aktualizováno: 5.10.2011 14:211. Co je to „náhradní rodinná péče" (dále jen NRP)?
NRP je určena dětem, o které se jejich biologičtí rodiče z nějakého důvodu nemohou starat a tyto děti by musely žít v ústavních zařízeních (dětské domovy, kojenecké ústavy atp.). NRP je alternativa ústavní péče, kdy se dítě umístí do náhradní rodiny.
2. Formy NRP
Pěstounská péče
(Zákon o rodině č. 50/1973 Sb. a z.č. 132/1982 Sb.)
Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali. Dítě se svěřuje do péče jedince nebo manželské dvojice. Pěstouni mají právo rozhodovat o běžných věcech dítěte, k výkonu mimořádných záležitostí žádají souhlas rodičů, případně rozhodnutí za ně vydává soud. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká uplynutím 18 let. Pěstounská péče může být také zrušena v době jejího trvání rozhodnutím soudu (viz zákon o pěstounské péči).
V případě svěření dítěte do této péče není zásadně vyloučen styk původních rodičů s dítětem. Rozhodování o nejdůležitějších otázkách (např. o volbě povolání, závažný lékařský zákrok, vyřízení cestovního dokladu, změna zdrav. pojišťovny) zůstává vyhrazeno pokrevním rodičům, pokud nejsou zbaveni rodičovských práv. Pěstoun tedy není zákonným zástupcem dítěte, smí jej však zastupovat v běžných záležitostech (návštěva lékaře, komunikace se školou atp.).
V praxi se uplatňují dva typy pěstounské péče - individuální a skupinová. Individuální probíhá v běžném rodinném prostředí, skupinová v tzv. zvláštních zařízeních pro výkon pěstounské péče, a to buď v rodinných buňkách nebo SOS dětských vesničkách.
Další formou náhradní rodinné péče je, kdy je dítěti ustanoven opatrovník. Důvodem pro ustanovení opatrovníka jsou okolnosti, kdy rodiče zemřeli nebo jsou zbaveni rodičovských práv či nemají způsobilost k právním úkonům a není tedy, kdo by dítě zastupoval a spravoval jeho záležitosti. Pečuje-li opatrovník o dítě osobně, nahrazuje plně péči rodičů a vznikají jemu i dítěti nároky jako pěstounovi. Také o ustanovení opatrovníka rozhoduje soud.
Osvojení (adopce)
(Zákon o rodině č. 94/1963 Sb. a z.č. 132/1982 Sb.)
Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci za vlastní opuštěné dítě a mají k němu stejná práva i povinnosti, jakoby byli jeho rodiči. Osvojením vzniká mezi osvojiteli a dítětem vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi. Zároveň dítě získává příjmení nových rodičů. Vztah mezi dítětem a příbuznými osvojitelů je tedy příbuzenský. Osvojit lze pouze dítě nezletilé. O osvojení rozhoduje soud a před jeho rozhodnutím musí uplynout nejméně tři měsíce, po které zájemce o dítě pečuje zcela na své náklady.
Adopce má dva typy:
1. „Zrušitelná" adopce, tj. adopce 1. stupně (prosté osvojení), je péče, kdy přecházejí práva a povinnosti rodičů na osvojitele, ale v rodném listu dítěte zůstávají uvedeni původní rodiče dítěte. Prosté osvojení lze zrušit. Vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou osvojením zanikají. Tento typ osvojení je využíván, respektive je podmínkou, v případě přijetí dítěte mladšího jednoho roku, neboť nezrušitelně osvojit lze pouze dítě starší jednoho roku. V podstatě předchází nezrušitelné adopci.
2. „Nezrušitelná" adopce, tj. adopce 2. stupně je v praxi častěji využívána a od prosté adopce se odlišuje tím, že osvojitelé jsou zapsáni do rodného listu dítěte namísto rodičů. Toto osvojení nelze zrušit. Osvojit dítě může manželská dvojice, manžel(ka) rodiče dítěte nebo jedinec. Osvojení jedincem je podle zákona možné v případě, že je předpoklad, že toto osvojení bude plnit svoje společenské poslání.
O osvojení rozhoduje soud.
HLEDÁTE ODBORNÍKY?
zde najdete seznam odborníků pro náhradní rodiny a znevýhodněné děti:Seznam služeb pro náhradní rodiny
